Vývoj judikatury v otázce platnosti užívacích právních titulů
Na základní tezi o nemožnosti pronajmutí/propachtování ideálního spoluvlastnického podílu na nemovité věci se nic nemění. Tento právní závěr vyplývající z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. srpna 2007, sp. zn. 28 Cdo 2731/2007, se tedy i nadále uplatní. Zásadní změnu však přinesl aktuální judikatorní vývoj v otázce interpretace projevu vůle spoluvlastníků, kdy se podstatně odchyluje od nesmírně formalistického způsobu posuzování platnosti smluv uzavíraných několika osobami na straně pronajímatele/propachtovatele.>> celý článek
Zákon o evidenci skutečných majitelů
Dne 1. června 2021 nabude účinnosti zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů (dále jen ,,Zákon o evidenci skutečných majitelů“), který přináší podstatné změny v dosavadní praxi určování a zápisu skutečných majitelů, přesnější vymezení pojmů a který nově zavádí přímé sankce, které v dosud platné úpravě zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen ,,Zákon o veřejných rejstřících“) zcela absentovaly.>> celý článek
Dochází převodem na osobu blízkou k porušení zákonného předkupního práva dle ust. § 3056 o.z.?
§ 3056 odst. 1 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, stanoví: Vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku. Předkupní právo vlastníka pozemku se vztahuje i na podzemní stavbu na stejném pozemku, která je příslušenstvím nadzemní stavby. K ujednáním vylučujícím nebo omezujícím předkupní právo se nepřihlíží.>> celý článek
Dopad krizové legislativy na činnost obchodních korporací
Návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu (dále jen „lex covid“), prošel zdárně legislativním procesem, kdy po podpisu prezidenta republiky byl dne 23. 4. 2020 odeslán k publikaci ve Sbírce zákonů. Jedná se o soubor průřezových opatření (regulujících zejména otázku běhu procesních lhůt), jejichž společným jmenovatelem je vztah k předpisům v gesci Ministerstva spravedlnosti.>> celý článek
Řídit stát jako předkupní právo spoluvlastníků?
S ohledem na současnou koronavirovou krizi prošla legislativním procesem poněkud stranou pozornosti obsáhlá novelizace občanského zákoníku. Tato novelizace s navrženou účinností od 1. 7. 2020 přináší obsáhlou změnu právní úpravy bytového spoluvlastnictví, vytvořenou na základě poznatků z aplikační praxe. Dále dochází k dílčím změnám u nájmu bytu, např. umožnění sjednání smluvní pokuty mezi pronajímatelem a nájemcem bytu, v neposlední řadě pak dochází rovněž ke změně zákona o obchodních korporacích, zejména v části týkající se družstev.>> celý článek
Skutečně potřebujeme zákon o lobbingu? Aneb proč nemůže a nebude fungovat.
Návrh zákona o lobbingu je plný koncepčních i formálně právních chyb, ať už záměrných nebo z přehlédnutí. Podle textu návrhu zákona soudě, nebude to právní předpis funkční a už vůbec ne předpis efektivní. Základním nedostatkem návrhu zákona je samo klíčové přesvědčení jeho autorů, že o uskutečněném lobbingovém jednání budou všichni jeho účastníci v předepsaných lhůtách informovat příslušný státní orgán. Obecná společenská, politická a psychologická zkušenost hovoří ale jasně a jednoznačně: o skutečně významném lobbingu se příslušný státní orgán a veřejnost přes stanovenou povinnost zpravidla vůbec nedozví, a to prostě proto, že je to výhodné jak pro lobbistu, tak pro lobbovaného.>> celý článek
Závazný právní výklad ústavních norem Ústavním soudem
V dobách, kdy se ústavněprávní normy stávají čím dál tím více prostředkem politického soupeření, je podle mého názoru důležité právní normy našeho ústavního pořádku z této role vymanit. Pokud by měl Ústavní soud pravomoc závazně vyložit ústavní normu, pak by otázka různého výkladu a následného souboje soupeřících politických táborů do značné míry vysublimovala. Jsem si jistý, že pokud by měli Prezident, Vláda, Senát nebo Poslanecká sněmovna možnost podat návrh k Ústavnímu soudu o závazný výklad ústavněprávní normy, pak by „výkladových“ sporů ubylo, protože by bylo snadné politické protistraně zamezit v ústavněprávní kreativitě.>> celý článek
Vznik povinnosti nabídnout spoluvlastnický podíl ostatním spoluvlastníkům ke koupi
Dne 1. 1. 2018 došlo k znovuzavedení zákonného předkupního práva spoluvlastníků k nemovitým věcem do českého právního řádu, a to nabytím účinnosti části první čl. I body 13 až 22 zákona č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Institut zákonného předkupního práva spoluvlastníků až na jisté výjimky (v případech, kdy spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od začátku ovlivnit) v českém právním řádu absentoval v době od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2017.>> celý článek
Notářské služby
Počínaje 1. září 2018 bude v sídle naší advokátní kanceláře na adrese Kamlerova 795/9, 251 01 Říčany, notářka Mgr. Martina Šmajstrlová vykonávat notářskou činnost, a to každý pátek od 9,00 do 15,00 hodin.>> celý článek
Cochem
Cochemská praxe vznikla v Německu v oblasti Cochem v devadesátých letech minulého století. Jejím cílem je zefektivnit síť spolupracujících subjektů účastnících se na řešení ochrany práv dětí za podpory interdisciplinární spolupráce. Snaží se o znovuobnovení komunikace mezi rodiči, jejich převzetí odpovědnosti za budoucí život dítěte a nastavení pravidel v jeho nejlepším zájmu. V Německu tento model vychází především ze skutečnosti, že tamější právo nezná pojem „rodičovská odpovědnost“, nýbrž pouze „rodičovská péče“. Zároveň poukazuje na rozdíl mezi pojmy „právo na dítě“ a „právo dítěte“, na který rodiče často přese své konflikty mnohdy zapomínají a největší újmu z celého procesu si tak odnáší právě potomek.>> celý článek
Předkupní právo spoluvlastníků k nemovitosti
1. ledna 2018 nabyla účinnosti část první čl. I body 13 až 22 zákona č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Účinností této novely byl do českého právního řádu znovuzaveden institut předkupního práva spoluvlastníků k nemovité věci, který z právního řádu vypadl zrušením zákona č. 40/1964 Sb., tzv. starého občanského zákoníku, který byl nahrazen s účinností od 1. ledna 2014 zákonem č. 89/2012 Sb., který v původním znění předkupní právo spoluvlastníků k nemovité věci až na jisté výjimky (v případech, kdy spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od začátku ovlivnit) nezakotvoval.>> celý článek
Evidence skutečných majitelů
1. ledna 2018 nabyla účinnosti část třetí zákona č. 368/2016 Sb., kterou se mění zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále „ZVR“). Touto novelou se zřizuje Evidence údajů o skutečném majiteli; právnické osoby zapsané do veřejného rejstříku jsou podle ZVR ve znění účinném od 1. ledna 2018 povinny uvést do neveřejné části veřejného rejstříku aktuální údaje o skutečných majitelích podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále „AMLZ“).>> celý článek
Obecně k General Data Protection Regulation (GDPR)
Z důvodu dosavadní roztříštěnosti právních úprav ochrany osobních údajů v členských státech Evropské Unie bylo za účelem sjednocení pravidel napříč členskými státy přijato Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů, dále jen „GDPR“), které vstoupí celounijně v účinnost dne 25. 5. 2018.>> celý článek
K platnosti užívacích právních titulů
Tento článek pojednává o problematice uzavírání užívacích právních titulů (typicky pachtovních nebo nájemních smluv) k nemovitostem v podílovém spoluvlastnictví více spoluvlastníků, a o jejich případných nedostatcích vedoucích v krajních případech až k absolutní neplatnosti. Jedná se o typickou problematiku v zemědělství, kdy pozemky obhospodařované zemědělskými subjekty jsou nezřídka vlastněny větším počtem spoluvlastníků. Jedná se rovněž o problematiku velmi aktuální, na čemž bohužel nic nezměnila ani účinnost zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Soudní výklad stále primárně aplikuje rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. srpna 2007 se sp. zn. 28 Cdo 2731/2007, vycházející z již neplatné právní úpravy, o němž bude podrobně pojednáno dále. Soudy rozhodují v těchto věcech značně formalisticky a tradičně v neprospěch uživatelů nemovitostí, a je tedy zapotřebí dbát zvýšené pečlivosti v otázce uzavírání užívacích právních titulů k nemovitostem v podílovém spoluvlastnictví.>> celý článek