Články

Zákon o evidenci skutečných majitelů

Dne 1. června 2021 nabude účinnosti zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů (dále jen ,,Zákon o evidenci skutečných majitelů“), který přináší podstatné změny v dosavadní praxi určování a zápisu skutečných majitelů, přesnější vymezení pojmů a který nově zavádí přímé sankce, které v dosud platné úpravě zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen ,,Zákon o veřejných rejstřících“) zcela absentovaly.

Jak uvádí důvodová zpráva k Zákonu o evidenci skutečných majitelů (dále jen ,,Důvodová zpráva“), cílem návrhu zákona je zejména řádně transponovat do českého právního řádu některé nové požadavky týkající se evidování skutečných majitelů podle změnové směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU („V. AML směrnice“) a rovněž podle novelizované směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (známá jako „AML směrnice“).

Hlavními přínosy a principy Zákona o evidenci skutečných majitelů má být podle Důvodové zprávy transparentnost ve smyslu průhlednosti organizační a personální struktury právnických osob, boj s praním špinavých peněz a financováním terorismu, v rámci kterého má evidence skutečných majitelů sloužit jako podpůrný prostředek, který napomáhá osobám povinným podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu při kontrole klientů (dále jako ,,AML zákon“), snížení administrativní zátěže jak pro povinné osoby dle Zákona o evidenci skutečných majitelů, tak pro rejstříkové soudy, aplikovatelnost, přehlednost a systematičnost právní úpravy, která spočívá mimo jiné v tom, že i přes nově zaváděný (částečný) veřejný přístup k údajům v evidenci skutečných majitelů není evidence skutečných majitelů veřejným rejstříkem, a proto je dosavadní zařazení právní úpravy evidence skutečných majitelů (vyjma současné definice skutečného majitele obsažené v AML zákoně) v části V. Zákona o veřejných rejstřících, která se 1. června 2021 ruší, značně nelogické, jistota v obchodním styku a soulad s evropským právem.

DEFINICE SKUTEČNÉHO MAJITELE

Zákon o evidenci skutečných majitelů vymezuje skutečného majitele na základě dvou rovnocenných složek – koncového vlivu a koncového příjmu. Skutečným majitelem se podle Zákona o evidenci skutečných majitelů rozumí každá fyzická osoba, která je koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem.

Koncovým příjemcem se rozumí fyzická osoba, která může mít přímo nebo nepřímo, tj. prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádání (kterým je dle Zákona o evidenci skutečných majitelů svěřenský fond nebo zahraniční svěřenský fond) podstatnou část, tj. více než 25 % z celkového majetkového prospěchu tvořeného při činnosti nebo likvidaci právnické osoby nebo tvořeného při správě nebo zániku právního uspořádání, a tento prospěch dále nepředává.

Jako osoba s koncovým vlivem je označována taková fyzická osoba, která může bez pokynů jiného přímo nebo nepřímo uplatňovat rozhodující vliv v právnické osobě nebo na správu právního uspořádání. Ke stanovení a výpočtu koncového vlivu napomáhají interpretační pravidla obsažená v ustanovení § 4 Zákona o evidenci skutečných majitelů.

Má se za to, že osobou uplatňující koncový vliv v obchodní korporaci je každá fyzická osoba, která je ovládající osobou podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Dále se uplatní vyvratitelná právní domněnka, že osobou s koncovým vlivem v jiné než obchodní korporaci a v bytovém nebo sociálním družstvu je každá fyzická osoba, která je členem jejich statutárního orgánu. Na to, že fyzická osoba je osobou s koncovým vlivem v korporaci, ukazuje její přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, který významně převyšuje podíly na hlasovacích právech ostatních osob, zejména je-li větší než 25 %.

Je-li postavení koncového příjemce prospěchu nebo osoby s koncovým vlivem založeno nepřímo, tedy prostřednictvím jiné fyzické nebo právnické osoby či právního uspořádání, hovoříme o struktuře vztahů. V souvislosti se strukturou vztahů definuje Zákon o evidenci skutečných majitelů pojmy ,,řetězení“ a ,,větvení“, které charakterizují způsob, jakým je možné nepřímo získávat prospěch a uplatňovat vliv. Řetězením rozumí Zákon o evidenci skutečných majitelů možnost nepřímého získávání prospěchu nebo možnost nepřímého uplatňování koncového vlivu prostřednictvím na sebe postupně navázaných osob nebo právních uspořádání nebo na sebe postupně navazujících vztahů a větvením možnost získávání prospěchu nebo možnost uplatňování koncového vlivu prostřednictvím více jednotlivých řetězení. Zjednodušeně lze říci,
že pojem řetězení postihuje vertikální vztahy, zato větvení představuje vztahy horizontální. Zákon o evidenci skutečných majitelů stanovuje přesný postup při výpočtu výše nepřímého podílu na prospěchu a na hlasovacích právech pro oba typy vztahů.

Nelze-li určit skutečného majitele podle shora uvedených kritérií nebo je-li osobou s koncovým vlivem v korporaci právnická osoba, která podle Zákona o evidenci skutečných majitelů nemá skutečného majitele, má se za to, že skutečným majitelem je osoba ve vrcholném vedení korporace. Evidující osoba však musí vyvinout veškeré úsilí, které po ní lze rozumně požadovat, aby určila skutečného majitele podle kritérií koncového příjmu a koncového vlivu. Veškeré úsilí, které lze rozumně požadovat je, jak uvádí důvodová zpráva, neurčitým pojmem, který značí, že další úsilí o zjištění skutečného majitele by bylo bezvýsledné nebo by pro evidující osobu znamenalo v poměru k nejistému výsledku vysoké náklady. Veškeré kroky, které evidující osoba za určením skutečného majitele podnikla, je však tato povinna evidovat.

Zákon o evidenci skutečných majitelů v ustanovení § 7 dále nově zavádí kategorii taxativně vyjmenovaných právnických osob, u nichž se uplatní nevyvratitelná právní domněnka, že tyto osoby skutečného majitele nemají. Jedná se například o stát a územní samosprávný celek nebo společenství vlastníků jednotek.

POVINNOSTI EVIDUJÍCÍ OSOBY

Evidující osoba, tedy právnická osoba, která má skutečného majitele, nebo svěřenský správce nebo osoba v obdobném postavení u zahraničního svěřenského fondu právního uspořádání, je povinna získávat a zaznamenávat o svém skutečném majiteli následující úplné, přesné a aktuální údaje:

a)      jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, datum narození, rodné číslo nebo obdobný jedinečný identifikátor, byl-li přidělen, a státní občanství skutečného majitele,

b)     údaj o povaze postavení skutečného majitele,

c)      údaj o velikosti přímého nebo nepřímého podílu skutečného majitele, zakládá-li tento podíl jeho postavení,

d)     údaj o skutečnosti zakládající postavení skutečného majitele, není-li založeno podílem,

e)      popis struktury vztahů, existuje-li, včetně údajů v rozsahu podle písmen h) a i) o právnických osobách nebo právních uspořádáních ve struktuře vztahů a jmen fyzických osob samostatně vystupujících ve struktuře vztahů,

f)       den, od kterého je fyzická osoba skutečným majitelem,

g)      den, do kterého byla fyzická osoba skutečným majitelem.

Evidující osoba je povinna uchovávat výše uvedené údaje po dobu, po kterou je fyzická osoba skutečným majitelem, a dále 10 let od zániku jejího postavení skutečného majitele. Pokud zanikla evidující osoba s právním nástupcem, přechází povinnost na něj. Po stejnou dobu je evidující osoba, jejímž skutečným majitelem je osoba ve vrcholném vedení, povinna uchovávat veškeré kroky, které podnikla za určením skutečného majitele podnikla.

Evidující osoba má za povinnost zajistit, aby platné údaje o jejím skutečném majiteli nebo
o skutečném majiteli právního uspořádání odpovídaly skutečnému stavu. Návrh na zahájení řízení o zápisu skutečného majitele je evidující osoba povinna podat bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti.

Evidující osoba, která je obchodní korporací a která zajistila zápis údajů o svém skutečném majiteli do evidence údajů o skutečných majitelích podle Zákona o veřejných rejstřících přede dnem nabytí účinnosti nového Zákona o evidenci skutečných majitelů, zajistí, aby platné údaje již zanesené do evidence skutečných majitelů odpovídaly požadavkům nové právní úpravy, a to ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti Zákona o evidenci skutečných majitelů, tedy nejpozději do 1. prosince 2021. Evidující osoby, které zápis do evidence doposud neprovedly, musí přistoupit k zápisu bez zbytečného odkladu po účinnosti Zákona o evidenci skutečných majitelů, tedy 1. června 2021.

ZÁPIS DO EVIDENCE SKUTEČNÝCH MAJITELŮ

Zápis do evidence skutečných majitelů budou jako doposud provádět rejstříkové soudy, tedy krajské soudy, v jejichž obvodu se nachází obecný soud právnické osoby – obchodní korporace. Návrh na zápis se soudu podává v elektronické podobě. Návrh na zápis u jiné než obchodní korporace nebo právního uspořádání lze podat také v listinné podobě.  Návrh musí být doložen písemnostmi o skutečnostech, které mají být do evidence skutečných majitelů zapsány, ledaže jsou údaje o zapisovaných skutečnostech zjistitelné z informačního systému veřejné správy, do kterého může soud dálkovým přístupem nahlížet.

Zjistí-li soud, že návrh neobsahuje všechny předepsané náležitosti nebo k němu nebyly doloženy písemnosti o skutečnostech, které mají být do evidence skutečných majitelů zapsány, soud k opravě nebo doplnění návrhu na zápis nevyzve a automaticky návrh odmítne.

Soudní poplatek za zápis údajů o skutečném majiteli do evidence skutečných majitelů, jejich nahrazení nebo výmaz bez náhrady v případě skutečného majitele obchodní korporace
(s výjimkou bytového a sociálního družstva) činí 4.000,- Kč.

Novinkou, kterou Zákon o evidenci skutečných majitelů přináší, je možnost zápisu do evidence skutečných majitelů notářem. Neodmítne-li notář zápis provést, vydá osvědčení pro zápis a po jeho vydání provede dálkovým přístupem zápis ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla doručena žádost. Odměna za vydání osvědčení pro zápis do evidence skutečných majitelů činí
v případě skutečného majitele obchodní korporace (s výjimkou bytového a sociálního družstva) 2.200,- Kč a odměna za zápis do evidence skutečných majitelů a úhrn úkonů spojených se zápisem 300,- Kč.

AUTOMATICKÝ PRŮPIS ÚDAJŮ

Novým způsobem, jakým lze provést zápis do evidence skutečných majitelů, je automatický průpis údajů, který probíhá bez řízení, nezávisle na aktivitě evidující osoby a nastává tehdy, odpovídá-li situace ve veřejném rejstříku, v případě obchodních korporací v obchodním rejstříku, zákonným předpokladům.

Do evidence skutečných majitelů se jako skutečný majitel společnosti s ručením omezeným automaticky propíše fyzická osoba, která byla zapsána v rámci zápisu do obchodního rejstříku jako společník s podílem větším než 25 %, nebo jako skutečný majitel právnické osoby zapisované do veřejného rejstříku, která je společníkem společnosti s ručením omezeným s podílem větším než 25 %.

V případě akciové společnosti se do evidence skutečných majitelů jako skutečný majitel automaticky propíše fyzická osoba, která byla zapsána v rámci zápisu do obchodního rejstříku jako její jediný akcionář, nebo jako skutečný majitel právnické osoby zapisované do veřejného rejstříku, která je jediným akcionářem akciové společnosti.

Automatický průpis údajů se však neuplatní u evidujících osob, které již v minulosti učinily zápis do evidence skutečných majitelů.  Tyto osoby však mohou napříště navrhnout soudu nebo požádat notáře, aby byly v budoucnu údaje propisovány automaticky.

Automatický průpis údajů by měl být bez dalšího proveden podle dostupných informací u těch evidujících osob, které splňují zákonné předpoklady, v den nabytí účinnosti Zákona o evidenci skutečných majitelů, tedy 1. června 2021.

Zda bude technicky možné, aby byli do evidence propsáni skuteční majitelé v případě složitějších majetkových struktur napříč celou touto strukturou, není doposud ani po kontaktování technické podpory jasné. Pakliže důvodová zpráva Zákona o evidenci skutečných majitelů deklaruje jako jeden z jeho hlavních principů snížení administrativní zátěže, je na místě takový průpis očekávat.

ČÁSTEČNÁ VEŘEJNOST EVIDENCE

I když evidence skutečných majitelů zůstává i nadále neveřejným rejstříkem, umožňuje Zákon o evidenci skutečných majitelů komukoli získat částečný výpis z evidence skutečných majitelů, a to prostřednictvím internetových stránek Ministerstva spravedlnosti. Veřejnost bude mít přístup k údajům o skutečném majiteli právnické osoby v rozsahu jména, státu bydliště, roku a měsíce narození, státního občanství skutečného majitele, údaj o povaze postavení skutečného majitele, údaj o velikosti podílu skutečného majitele, zakládá-li tento podíl jeho postavení, časové vymezení postavení fyzické osoby jako skutečného majitele a další.

Ministerstvo spravedlnosti rovněž umožní komukoli na svých internetových stránkách získat potvrzení o tom, že v evidenci skutečných majitelů není o skutečném majiteli právnické osoby nebo právního uspořádání veden žádný údaj.

Zajímavostí je, že navrhne-li to evidující osoba nebo osoba zapsaná v evidenci skutečných majitelů jako skutečný majitel, soud údaje nebo jejich část o skutečném majiteli, který není plně svéprávný, v případech hodných zvláštního zřetele v evidenci skutečných majitelů znepřístupní, není-li to v rozporu s veřejným zájmem.

ŘÍZENÍ O NESROVNALOSTI

Pokud orgány veřejné moci nebo povinné osoby podle AML zákona zjistí při své činnosti nesrovnalost (stav, kdy platné údaje nebo údaje, které byly z evidence skutečných majitelů vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, neodpovídají nebo neodpovídaly skutečnému stavu, nebo stav, kdy v evidenci skutečných majitelů nejsou zapsány žádné údaje), oznámí tuto skutečnost soudu příslušnému k zápisu do evidence skutečných majitelů. Soud evidující osobu usnesením vyzve k odstranění nesrovnalosti nebo k jejímu vyvrácení a určí jí k tomu přiměřenou lhůtu. Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Neodstraní-li evidující osoba nesrovnalosti ve stanovené lhůtě, zahájí soud usnesením řízení o nesrovnalosti, a zároveň bez dalšího zapíše do evidence skutečných majitelů poznámku o nesrovnalosti. Účastníkem řízení o nesrovnalosti je evidující osoba a popřípadě také ten, o němž má soud za to, že neposkytl evidující osobě potřebnou součinnost.

Soud nařídí jednání pouze tehdy, považuje-li to za potřebné k potvrzení nebo vyvrácení nesrovnalosti.

Soud v rozhodnutí uvede den vzniku nesrovnalosti a které údaje v evidenci skutečných majitelů neodpovídají nebo neodpovídaly skutečnému stavu, popřípadě uvede údaje odpovídající skutečnému stavu, vyšly-li v řízení najevo.

Je-li v řízení nesrovnalost vyvrácena, soud po nabytí právní moci rozhodnutí zapíše v rámci poznámky o nesrovnalosti, jak bylo v řízení rozhodnuto a poznámku spornosti z evidence vymaže.

Je-li nesrovnalost naopak potvrzena, soud po nabytí právní moci rozhodnutí zapíše v rámci poznámky o nesrovnalosti, jak bylo v řízení rozhodnuto, den vzniku nesrovnalosti a dobu trvání nesrovnalosti, vyšla-li v řízení najevo, vymaže nesprávné platné údaje a zapíše údaje odpovídající skutečnému stavu, vyšly-li v řízení najevo. Jakmile nabude právní moci rozhodnutí, kterým byla nesrovnalost potvrzena, soud zašle jeho opis správnímu orgánu příslušnému k projednání přestupků.

SANKCE

Zákon o evidenci skutečných majitelů na rozdíl od současné právní úpravy, která obsahuje pouze nepřímé sankce za nezapsání údajů do evidence skutečných majitelů (např. vyloučení účastníka zadávacího řízení, který nepředložil údaje k identifikaci skutečného majitele), zavádí přímé sankce soukromoprávního i veřejnoprávního charakteru jak vůči evidujícím osobám, tak vůči skutečným majitelům.

Evidující osoba se dopustí přestupku tím, že nezajistí ani v přiměřené lhůtě stanovené soudem zápis žádného údaje do evidence skutečných majitelů, nebo nezajistí ani do 15 dnů od právní moci rozhodnutí o nesrovnalosti, aby byly do evidence skutečných majitelů zapsány nové údaje, vymazal-li soud nesprávné údaje bez náhrady.

Skutečný majitel, koncový příjemce, osoba s koncovým vlivem a osoba, jejímž prostřednictvím může koncový příjemce získávat prospěch nebo osoba s koncovým vlivem uplatňovat svůj vliv, se dopustí přestupku tím, že neposkytne potřebnou součinnost evidující osobě a toto porušení povinnosti potvrdil soud v řízení o nesrovnalosti v evidenci skutečných majitelů.

Přestupky projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jejímž územním obvodu má sídlo nebo bydliště podezřelý z přestupku. Za přestupky lze evidující osobě i skutečnému majiteli uložit pokutu až do výše 500.000,- Kč.

Soukromoprávní sankce spočívají v tom, že skutečný majitel, který není v evidenci zapsán, nesmí při rozhodování nejvyššího orgánu obchodní korporace vykonávat svá hlasovací práva nebo rozhodovat jako její jediný společník on, ani právnická osoba. Pokud jediný společník i přesto rozhodl, lze se dovolávat pouze neplatnosti tohoto rozhodnutí podle pravidel o neplatnosti rozhodnutí jediného společníka rozhodujícího v působnosti nejvyššího orgánu podle Zákona o obchodních korporacích. Výjimkou z výše uvedených pravidel je situace, pokud vzniklo postavení skutečného majitele v období 15 dnů přede dnem rozhodování nejvyššího orgánu nebo jediného společníka.

Není-li dále skutečný majitel obchodní korporace zapsán v evidenci skutečných majitelů, nesmí tato obchodní korporace vyplatit podíl na prospěchu jemu, ani právnické osobě nebo právnímu uspořádání, jejichž je rovněž skutečným majitelem. Obchodní korporace nesmí vyplatit podíl na prospěchu také právnické osobě nebo právnímu uspořádání, jež nemá v evidenci skutečných majitelů zapsaného žádného skutečného majitele. Sistované právo na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích, který nebyl do konce účetního období, ve kterém bylo rozhodnuto o jeho výplatě, zaniká. Pokud by byl podíl na zisku i přesto skutečnému majiteli vyplacen, vznikne na jeho straně bezdůvodné obohacení a statutární orgán se dopustí porušení péče řádného hospodáře.

Aby se evidující osoba vyhnula výše uvedeným soukromoprávním sankcím, nelze tedy než doporučit, aby si tato evidující osoba před rozesláním pozvánek na valnou hromadu (případně členskou schůzi), a rovněž před jejím samotným konáním, opatřila výpis z evidence skutečných majitelů a ověřila si správnost zapsaných údajů svých, případně údaje svých společníků, členů nebo akcionářů.  Totéž doporučujeme provést před provedením výplaty podílu na zisku.