Dopad krizové legislativy na činnost obchodních korporací
Návrh zákona o některých
opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící
se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně
insolvenčního zákona a exekučního řádu (dále jen „lex covid“), prošel
zdárně legislativním procesem, kdy po podpisu prezidenta republiky byl dne 23.
4. 2020 odeslán k publikaci ve Sbírce zákonů. Jedná se o soubor průřezových
opatření (regulujících zejména otázku běhu procesních lhůt), jejichž společným
jmenovatelem je vztah k předpisům v gesci Ministerstva spravedlnosti. Návrh
zákon přináší změnu řady procesních i hmotněprávních předpisů, např. občanského
soudního řádu, správního řádu, insolvenčního zákona a řady dalších právních
předpisů. Ambicí autora není popsat všechny změny řešené zákonem, cíl tohoto
článku je podstatně subtilnější – přinést stručný výčet dopadů lex covid do
sféry obchodních korporací.
Návrh zákona není přímou
novelizací zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“),
jedná se toliko o intertemporální právní normu. Lex covid vnáší do sféry
činnosti obchodních korporací (obchodních společností a družstev) řadu
zmírňujících opatření, avšak výhradně po dobu trvání mimořádného opatření
při epidemii, v jehož důsledku je znemožněno nebo podstatně znesnadněno konání
zasedání orgánu právnické osoby, nejdéle však do 31. 12. 2020 (§ 18).
Konkrétně se jedná o to, že orgán
právnické osoby může rozhodovat mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím
technických prostředků i tehdy, nepřipouští-li to zakladatelské právní jednání (§
19 odst. 1). Nejsou-li podmínky pro rozhodování podle výše uvedeného regulovány
zákonem ani zakladatelským právním jednáním, určí je v případě nejvyššího
orgánu statutární orgán, v případě jiného orgánu tento orgán s tím, že
tyto podmínky musí být členům orgánu oznámeny v dostatečném předstihu před rozhodováním
(§ 19 odst. 2). V případě družstev se pak nepoužije ust. § 652
odst. 2 ZOK, který zapovídá rozhodování per rollam v případě rozhodování
delegátů, na které se naopak nově obdobně použijí obecná ustanovení ZOK o
hlasování per rollam v družstvu (§ 19 odst. 3).
Dalším okruhem změn je
prodloužení funkčního období člena voleného orgánu, kterému skončilo
v rozhodné době funkční období, a to až do uplynutí 3 měsíců ode dne
následujícího po dni skončení mimořádného opatření při epidemii; to platí i
tehdy, uplyne-li funkční období v době 1 měsíce ode dne následujícího po dni
skončení mimořádného opatření při epidemii (§ 20 odst. 1). Lex covid zavádí
rovněž možnost kooptací členů volených orgánů i tehdy, nepřipouští-li to
zakladatelské právní jednání, avšak jen za podmínek, že neklesne počet členů
voleného orgánu právnické osoby pod polovinu, kdy k přijetí rozhodnutí je třeba
souhlasu všech stávajících členů orgánu, neurčuje-li zakladatelské právní
jednání jinak (§ 20 odst. 3).
Lex covid rovněž reaguje na
faktickou nemožnost pořádání valných hromad kapitálových společností a
členských schůzí družstev, když ve svém § 21 stanoví: Pokud by zákonná lhůta
k projednání řádné účetní závěrky společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti
nebo družstva měla uplynout dříve než 3 měsíce po skončení mimořádného opatření
při epidemii, uplyne 3 měsíce po skončení tohoto opatření, nejpozději však 31.
prosince 2020; ustanovení § 181 odst. 2, § 403 odst. 1 a § 638 odst. 2
zákona obchodních korporacích se nepoužijí. Důležitá je zejména
poslední věta, která po dobu trvání mimořádného opatření ruší povinnost svolat
schůzi nejvyššího orgánu obchodní korporace k projednání účetní závěrky do
6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období. Lze si však klást
otázku, proč zákonodárce nezahrnul do ust. § 21 rovněž osobní společnosti, tedy
veřejnou obchodní společnost a komanditní společnost. Není zcela jasné, zda se
jedná o záměr nebo opomenutí zákonodárce.
Ve vztahu k obchodním
korporacím obsahuje lex covid ještě jedno, ryze přechodné ustanovení,
dopadající na situaci, kdy uplynulo funkční období člena voleného orgánu v
době mezi dnem přijetí
mimořádného opatření při
epidemii a dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. V takovém případě se funkce
člena voleného orgánu obnoví, souhlasí-li s tím a nebyl-li již na
jeho místo zvolen člen nový. Funkce člena voleného orgánu se obnoví dnem
doručení souhlasu s obnovením funkce právnické osobě a zaniká uplynutím 3
měsíců ode dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření (§ 22
odst. 1). Rovněž se stanoví, že bylo-li rozhodování orgánu právnické osoby s
využitím technických prostředků svoláno nebo rozhodování mimo zasedání v
písemné formě zahájeno přede dnem skončení mimořádného opatření při epidemii,
dokončí se za podmínek stanovených v tomto zákoně (§ 22 odst. 2).
Závěrem lze konstatovat, že lex
covid přináší ve vztahu k činnosti orgánů obchodních korporací logickou a
potřebnou úpravu. Na velmi častou otázku, zda i v současné situaci je nutné
projednat účetní závěrku společnosti nejpozději do 30. 6. 2020 lze tedy
odpovědět, že nikoliv.
Mgr. Adam Polánský
advokát
trvale spolupracující
s advokátní kanceláří HRABA & CONSORTES v.o.s.